Vláda Vladimíra Špidly
Za jejího působení Česká republika vstoupila do Evropské unie.
Ověřené propojení
Členové vlády a jejich resorty
Každá osoba je propojena se svým profilem a s profilem řízeného resortu. Stranickou příslušnost uvádíme pouze tehdy, je-li doložena; samotná nominace stranou není automaticky členstvím.
Člen vlády
Vladimír Špidla →- předseda vlády České republiky (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Člen vlády České republiky
Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Stanislav Gross →- 1. místopředseda vlády a ministr vnitra (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo vnitra →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Cyril Svoboda →- místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo zahraničních věcí →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Pavel Rychetský →- místopředseda vlády (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Člen vlády České republiky
Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Pavel Rychetský →- ministr spravedlnosti (15. 7. 2002 - 5. 8. 2003) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo spravedlnosti →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Petr Mareš →- místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Člen vlády České republiky
Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Bohuslav Sobotka →- ministr financí (od 30. 10. 2003 místopředseda vlády) (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo financí →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Jaroslav Tvrdík →- ministr obrany (demise 3. 6. 2003) (15. 7. 2002 - 9. 6. 2003) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo obrany →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Miroslav Kostelka →- ministr obrany (9. 6. 2003 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo obrany →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Jiří Rusnok →- ministr průmyslu a obchodu (15. 7. 2002 - 19. 3. 2003) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo průmyslu a obchodu →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Milan Urban →- ministr průmyslu a obchodu (19. 3. 2003 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo průmyslu a obchodu →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Karel Čermák →- ministr spravedlnosti (16. 9. 2003 - 15. 6. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo spravedlnosti →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Zdeněk Škromach →- ministr práce a sociálních věcí (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Milan Šimonovský →- ministr dopravy a spojů (od 17. 12. 2002 ministr dopravy) (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo dopravy →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Jaroslav Palas →- ministr zemědělství (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo zemědělství →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Marie Součková →- ministryně zdravotnictví (15. 7. 2002 - 14. 4. 2004)
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo zdravotnictví →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Jozef Kubinyi →- ministr zdravotnictví (14. 4. 2004 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo zdravotnictví →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Petra Buzková →- ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Pavel Dostál →- ministr kultury (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo kultury →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Libor Ambrozek →- ministr životního prostředí (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo životního prostředí →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Pavel Němec →- ministr pro místní rozvoj (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004) životopis
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Ministerstvo pro místní rozvoj →Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Člen vlády
Vladimír Mlynář →- ministr informatiky (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004)
Od 15. července 2002 · Bez ověřené stranické příslušnosti
Člen vlády České republiky
Zdroj: Vláda České republiky – Vladimír Špidla ↗Poslanecká sněmovna
Opozice a podpora ve Sněmovně
Opozice
Hlavní opoziční strany představovaly ODS a KSČM.
Parlamentní opora vlády
Vláda vycházela z uvedeného vládního uspořádání; samostatná dohoda o vnější podpoře zde není evidována.
Opozicí se zde rozumějí strany a kluby stojící mimo vládu. Historické zařazení zohledňuje také toleranci vlády a změny během období.
Zdroj: ČSÚ – volby do Poslanecké sněmovny 2002 ↗Kauzy a problémy v časové a politické souvislosti
Zařazení vyjadřuje časovou nebo stranickou souvislost, nikoli automatickou odpovědnost kabinetu.
Pád a převzetí IPB
Uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní banku a následný převod podniku na ČSOB.
2001–současnostInternet do škol
Státní projekt připojení škol k internetu kritizovaný kvůli ceně, smluvnímu nastavení a výsledkům.
1996–současnostAgrobanka a nucená správa
Platební problémy Agrobanky vedly v roce 1996 k nucené správě, převodu části podniku a dlouhému vypořádávání zbývající části banky.
1996–2003Stabilizační program malých bank
ČNB a vláda vytvořily program, v němž Česká finanční odkupovala od vybraných bank problematické pohledávky výměnou za závazek jejich budoucího splacení.
1997–současnostCS Fondy
Případ vyvedení majetku z investičních fondů, který se stal symbolem takzvaného tunelování fondů po kupónové privatizaci.
1995–současnostFondy Trend a Mercia
Případ nakládání s majetkem investičních fondů Trend a Mercia a ztrát jejich akcionářů.
1995–současnostČeský investiční holding
Transformace původního investičního fondu a nakládání s majetkem drobných akcionářů po jeho ovládnutí skupinou spojenou s Motoinvestem.
1993–současnostPrivatizace a pád Poldi Kladno
Privatizace kladenského hutního podniku, jeho následné hospodářské problémy a úpadek.
1994–současnostPrivatizace SPT Telecom
Postupná privatizace telekomunikační společnosti a pochybnosti o rozhodování státu, strategickém partnerovi a správě státního podílu.
2001–současnostNákup a pronájem stíhaček Gripen
Rozhodování o pořízení a pozdějším pronájmu nadzvukových letounů provázela podezření z ovlivňování politiků a mezinárodní prověřování.
2001–současnostPrivatizace Unipetrolu
Opakovaný proces privatizace petrochemického holdingu, zrušení prvního prodeje a následný prodej strategickému investorovi.
2003–současnostPrivatizace Českého Telecomu
Prodej většinového státního podílu v dominantním telekomunikačním operátorovi společnosti Telefónica v roce 2005.